|
| |
|
| |
|
|
Církevní tisk v první polovině 20. století se zaměřením na tituly vycházející v Západočeském kraji
Špiclová, Zdeňka ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat přehled církevního tisku, vycházejícího v první polovině 20. století v Západočeském kraji spolu s jeho stručnou charakteristikou. V první části je nastíněna situace, která panovala v našich zemích v první polovině 20. století, z hlediska politického, kulturního a společenského. Dále se zabývám událostmi, které byly v této době pro církev významné. Na konci první části také zmiňuji významný církevní tisk vycházející v daném období, především se věnuji titulům katolickým. Druhá část se věnuje přehledu počtu věřících v jednotlivých církvích v letech 1900 - 1950 a také situaci, která v církevním prostředí panovala na Plzeňsku. V poslední části pak stručně charakterizuji jednotlivé tituly z hlediska formálního i obsahového. Je zde tak zmíněno, kdo byl vydavatelem a nakladatelem jednotlivých titulů, kdo byl redaktorem a kde bylo dané periodikum vytištěno. Také poukazuji na periodicitu daného titulu, období, ve kterém daný list vycházel, komu byl určen a jakého byl obsahového zaměření.
|
|
| |
|
|
Změna využití ploch na Chebsku - nová divočina
Pekárková, Hana ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá průzkumem nové divočiny vzniklé na opuštěných plochách v pohraničí v okrese Cheb. Pomocí nově definovaného indexu proměny byla stanovena dvě katastrální území v okrese s největší pravděpodobností výskytu nové divočiny. Pomocí terénního šetření byl na obou katastrálních územích demonstrován výskyt nové divočiny a ta byla zařazena do již vzniklé typologie. Terénní šetření bylo doplněné fotografiemi a výstupy z ArcMap. V obou dvou katastrálních územích byly identifikovány postsídelní a postagrární nová divočina. Dále byly identifikovány postmontánní a postvodní. Navzdory poloze v těsné blízkosti hranice, kudy procházela železná opona, nebyla ani v jednom k.ú. nalezena postmilitární nová divočina. Nová divočina se v obou lokalitách vyskytuje na více než 10 % rozlohy území. Klíčová slova: Využití ploch, proměna krajiny, nová divočina, západní Čechy
|
|
|
Earthquake swarms in diverse tectonic environments: West Bohemia and Southwest Iceland
Jakoubková, Hana ; Horálek, Josef (vedoucí práce) ; Cesca, Simone (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Ve své doktorské práci jsem se zabývala zemětřesnými roji, které se vysky- tují ve dvou tektonicky odlišných oblastech: v západních Čechách/Vogtlandu a na jihozápadním Islandu. Cílem mých výzkumů bylo hlubší pochopení samotné podstaty zemětřesných rojů, které vznikají v různých tektonických prostředích. Analyzovala jsem rojové aktivity ze západních Čech a jihozápadního Islandu z hlediska statistických charakteristik (magnitudo-četnostní rozložení, rozdělení mezijevových časů), uvolnění seismického momentu a časoprostorového rozložení ohnisek zemětřesení. Zjistila jsem, že rychlost, s jakou seismické jevy vznikají, a poměr výskytu slabých a silných seismických jevů jsou pro všechny analyzované zemětřesné aktivity ze západních Čech a jihozápadního Islandu stejné, zatímco rychlost uvolňování seismického momentu je v islandských rojích značně vyšší. Pro západočeské roje je charakteristické postupné uvolňování seismického mo- mentu, kdežto v islandských rojích se seismický moment uvolňuje v jedné krátké hlavní fázi. Všechny západočeské zemětřesné roje se odehrály v jedné ohniskové zóně Nový Kostel, která sestává z několika různě orientovaných zlomů/zlomových segmentů. Islandské roje jsou lokalizované ve větší oblasti podél Středoatlantského hřbetu až k jeho rozvětvení v oblasti vulkanického komplexu Hengill....
|
|
|
The crust/mantle boundary in geodynamically active area of West Bohemia
Podolník, Jan ; Hrubcová, Pavla (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent)
Západní Čechy jsou jednou z geodynamicky nejaktivnějších oblastí Střední Ev- ropy. Oblast se vyznačuje mnoha přírodními jevy, jako například zemětřesnou ak- tivitou ve formě opakujících se zemětřesných rojů. Stavba kůry v této oblasti byla předmětem mnoha geofyzikálních výzkumů, které odkryly přítomnost zvýšené re- flektivity spodní části kůry. V této práci používáme multiazimutální přístup au- torů Hrubcová et al. (2013) pro detekci výrazných rozhraní na hranici kůra/plášt'. Tuto metodiku aplikujeme na vlnové záznamy rojů z let 2000 a 2008, registrované vzdálenějšími německými stanicemi s cílem rozšířit povědomí o hloubkách a cha- rakteru rozhraní mezi zemskou kůrou a pláštěm v západních Čechách a přilehlých oblastech. Ukazuje se, že s rostoucí vzdáleností od epicentrální oblasti se mocnost reflektivní zóny v Německu zvětšuje. Výsledky této práce se shodují s výsledky aktivních i pasivních seismických experimentů z dřívějších let.
|
|
|
Reflexe hlavních událostí roku 1989 v Plzni na stránkách krajského deníku Pravda
Nová, Alena ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, jakým způsobem deník Pravda, jehož vydavatelem byl Západočeský krajský výbor KSČ v Plzni, informoval o hlavních událostech roku 1989 - tedy o sérii lednových demonstrací v centru Prahy, později nazvaných Palachův týden, o petici Několik vět, zveřejněné v polovině roku Chartou 77, o demonstracích u příležitosti výročí 21. srpna 1968 a 28. října 1918 a nakonec o tzv. sametové revoluci, která ukončila více než čtyřicetiletou vládu KSČ v Československu. Práce také zjišťuje, do jaké míry byly informace podávané v Pravdě zkreslené režimní propagandou, a porovnává přístup tohoto deníku k informování o hlavních událostech roku 1989 s ústředním deníkem KSČ Rudé právo. Diplomová práce současně popisuje, jak Západočeský krajský výbor KSČ v Plzni hodnotil vývoj politické situace v zemi v roce 1989 a jak řídil deník Pravda. Teoretická část práce přibližuje politickou a ekonomickou situaci v Československu v 80. letech 20. století a popisuje důležité mezníky roku 1989. Jádrem práce je kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza vybraných periodik se zaměřením na hlavní události roku 1989.
|
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
|
|
Církevní tisk v první polovině 20. století se zaměřením na tituly vycházející v Západočeském kraji
Špiclová, Zdeňka ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat přehled církevního tisku, vycházejícího v první polovině 20. století v Západočeském kraji spolu s jeho stručnou charakteristikou. V první části je nastíněna situace, která panovala v našich zemích v první polovině 20. století, z hlediska politického, kulturního a společenského. Dále se zabývám událostmi, které byly v této době pro církev významné. Na konci první části také zmiňuji významný církevní tisk vycházející v daném období, především se věnuji titulům katolickým. Druhá část se věnuje přehledu počtu věřících v jednotlivých církvích v letech 1900 - 1950 a také situaci, která v církevním prostředí panovala na Plzeňsku. V poslední části pak stručně charakterizuji jednotlivé tituly z hlediska formálního i obsahového. Je zde tak zmíněno, kdo byl vydavatelem a nakladatelem jednotlivých titulů, kdo byl redaktorem a kde bylo dané periodikum vytištěno. Také poukazuji na periodicitu daného titulu, období, ve kterém daný list vycházel, komu byl určen a jakého byl obsahového zaměření.
|
host ::
RSS.